IS 091 THEMA ELEVEN / GRIDE split EP

Popis výrobku

Gride : dva zbrusu nové songy v jejich osobitém pojetí extrémního hardcore + cover “Žiletek” od Psích Vojáků, jako pocta všem undergroundovým kapelám komunistické éry. Thema Eleven kontruje svým finálním songem a to předělávkou hlavní melodie z filmu “Tenkrát na západě”. Teskná labutí píseň východočeského temného hardcore. Připravte se na nový výboj, tentokrát z podhradí hlavního města a pod korouhví Mother.

“Vždycky mě sral název Thema Eleven. Snad z nepochopení, výsměchu mně samotnému nebo nedostatku vysvětlení, jsem se každýmu novýmu releasu kapely, která má dnes kultovní status, kterej válcuje i Lvmen, bránil jak čert kříži. V momentě, kdy vás opouští síly v šumavskejch bažinách, zní přeci jenom Matka víc jako soundtrack pro poslední chvíle. Číslo 11 je pak jenom dloubáním klacíkem do žeber, ve snaze vybouchat z tonoucího nadutou peněženku a to 20 minut po fade outu a závěrečnejch titulcích. Thema Eleven se rozhodla pro majestátní konec svý dlouholetý kariéry a povedlo se jim to s těžkopádnou znalostí bahenní konzistence. Není kam spěchat. Materiálu je dost a dlouhý záběry svědčí zvednutýmu písku, kterej lepí víčka a škrábe mezi třísly. Důsledný kopance do mrtvoly v dlouhým kabátě pak jenom zvednou bilanci patologova rozpisu rozlámanejch žeber.Nikoho nemůže urazit, že posledním songem, kterej kdy od Thema Eleven uslyšíte, je notoricky známá hymna z pera Ennia Morriconeho. Struny visí až na zem a jejich zvuk podbarvuje melodii, ze který i po 41 letech běhá mráz po zádech. Je dobrý vědět, že v pár zbejvajících ještě pořád najdete jistotu a až uslyšíte divnej zvuk, tak padněte na zem! Gride jsou jih a ten je teď silnější než kdy předtím. Nejsem si jist, či to je vyvoláváním temných sil v šumavských lesích a povinným potápěním rouhačských hlav v ramenech Otavy nebo opravdovou aktivitou tamní scény, ve které mají Gride pověst sochy na zlatém pedestalu. S rutinní dokonalostí servírují 2 nové songy a cover od Psích Vojáků. I přes naprostou dokonalost songů v daném stylu (tady se snad nemusím rozepisovat) mi vždy zůstává rozum stát nad lyrikou. Jednoduchá, úderná hesla, která dokonale kopírují tóny, nicméně dozvuk poezie, která v myšlenkách nestíhá zvukový doprovod, mi pokaždé vyrazí dech. “Za probdělých nocí, hlídačům víčka těžknou. Z koutů nejtemnějších, oči kočičí žhnou. Obojek na krku škrtí a řetěz najednou zdá se krátký. Nás půlnoc neděsí smrtí, v podzemí systému divoká párty. S výsměchem osudu, proč myslet na ráno. Oslavme svobodu, hlasitost naplno!” – Volání divočiny. Tenhle singl je bez přehánění jedním z milníků českého hard core punku. Kus asfaltu, ke kterému se za 10 let vrátíte a řeknete si: “Jó, to byla doba.” Ivan / czechcore.cz

“Zjišťuji, že se mi nové recenze píšou hůř a hůř, takové to prvotní nadšení už pomalu uvadá a když ještě píšete o kapele, která vás nijak zvlášť nenadchla, dá to sakra práci vymyslet pár těch umouněných řádků. Druhou skupinou jsou nahrávky u kterých slintáte, na recenzi se přímo těšíte a to je zrovna tenhle případ, kdy mě dostalo nové split EP Gride/Thema Eleven, obě kapely snad netřeba představovat. Vinyl vyšel na Insane society v nákladu 850 kusů standardní verze plus limitovaná 134 kusová limitovaná edice se šedivo-černým žíhaným vinylem a sítotiskovým přebalem s červeným potiskem. Thema eleven se na svojí straně prezentují jedním válem, což je předělávka ústřední melodie z westernu Tenkrát na západě od Sergia Leone, jaká to symbolika, tohle je jejich poslední nahrávka. Themu jsem nikdy moc neposlouchal a asi poslouchat nebudu, ale tohle mě dostalo, protože já úplně miluju tyhle starý westerny, navíc tu melodii zná snad každý, v podání Themy zní víc depresivněji a ponuře, nedává naději, úplně si při tom vybavuju finální scénu, když proti sobě stojí Charles Bronson a Henry Fonda, napětí z vás přímo prská. Jedeme dál druhou stranu mají rezervovanou českobudějovičtí Gride s jejich třemi záseky. Pomalu pokládám jehlu a z repráků se rozezní pomalá předehra při, které mojí hlavou problikne jestli náhodou nemám přepnout na 45 rpm, ale chyba lávky, za chvíli vás to rozstřelí na cucky, prvním songem “Volání divočiny“ se prolíná melodie ne nepodobná z Pulp fiction. Druhý vál “Neurorevolution“ je nekompromisní palba, bicí tepou o život, těžko byste hledali oddych. Gride svými vály navazují na jejich poslední album “Horizont událostí“. Jako Třešnička na dortu je cover od Psích vojáků “Žiletky“ s chytlavou vyhrávkou, které je v originále hraná na klávesy. Texty jsou parádní hrou se slovy, které dávají smysl. Tohle EP je prostě parádní kousek do vaší sbírky!” Trojka / raw e zine

“Předělávky jsou to vlastně dvě. Thema eleven se zakousla do Morriconeho klasiky Tenkrát na Západě, movie theme, krásnej baladickej cajdák o zániku starýho světa, Gaze. Tam, kde originál vystavuje pomalou stavbu a ozvěnu ticha, která musí nechat rozeznít fouknutí harmoniky i dramatickou klenbu kompozice, Thema eleven budují povlovnou, důraznou první polovinu válu, aby se pak zvedl černý moloch první lidské jeskyně a zadul něco o bolesti jako přerodu. Hudba je dokonale bahnivá, lehce napnutá tětiva gradace drží rozkládající se skladbu pohromadě, ale ta se i tak jako by propadá sama do sebe, niterný rozklad. Gridecoroví Gride umí jako nikdo jiný zapřáhnout epileptickou chobotnici zmítajícího se hardcore a grindu. Krátké songy na malé ploše nabízejí několik zvratů a zdánlivě těžkopádné kakofonie vzápětí střídají kulemrdně kulometné riffy a podivná pomalá spočinutí, která je jistě obracejí do undergroundových tradic. Volání divočiny nepřekvapí temným textem ani Inyho specifickým polodeklamativním řevem, ale hédonistickou palbou: „oslavme svobodu / hlasitost naplno”. Přímočařeji odhalující je Neurorevolution, postoj a výzva, „každá síť má spoustu děr / každá zeď je z cihel”. Pak přichází cover Psích vojáků a jejich profláknuté hymny Žiletky. Přichází to, co musí: Topolův nervní šanson plný zoufalé ležérnosti a sebervavé intimity se mění na uječenou, rychlou a zničující smršť. Rytmika se valí jako polom panenským údolím, kytara sténá a vymýšlí dlouhé figury, Inyho kamikaze vokál kňučí ódu na bolest, smrt začíná, „když je můn v utahu“. Ctirad Coma  / diycore.net