HOW LONG / ROXOR split LP

Popis výrobku

“

Zpráva o vydání téhle
desky se ke mně dostala jako blesk z čistýho nebe, jen pár dní před
vydáním. O to větší radost mi ale udělala, protože demo ROXOR pro mě
osobně představuje jednu z nejpovedenějších nahrávek československýho
hardcoru za poslední dobu a představa jeho převydání na vinylu se mi
víc než zamlouvala. Začnu proto stranou východniarov…

Na
rok a půl starým demu se jim podařilo dosáhnout dost solidního zvuku. A
měřítkem teď pro mě není čistota frekvencí nýbrž přiměřenost a soulad
zvuku s hudbou. Je logický, že kapela, co se pojmenuje po některé
součásti železobetonu (ať už je to Beton nebo Roxor) nebude znít jako
romantické šplouchání horské bystřiny v Nízkých Tatrách. Beton je chlad
a Roxor je chlad a syrovost na druhou. Demo si nahrávali v domácích
podmínkách pomocí kompu a výsledkem byl na místní poměry jedinečnej
zvuk kombinující syrovost, totální noise a přitom srozumitelnost a
údernost. Možná se vnucuje chuť srovnávat s japonskýma bandama
podobnýho ražení, jenomže ty mají za sebou zpravidla dlouholetou
tradici zkušeností kapel kolem sebe a taky drahý profi studia. Toto není
Osaka. Toto je Vranov nad Topľou, kde ti nikdo nic pod čumák nestrčí a
co si neuděláš, to nemáš. Co mě ale dost rozhodilo při prvním poslechu
LP byl právě onen přemasterovanej zvuk. Výsledkem je sice ostřejší,
syrovější vyznění kytar, na druhou stranu v mnoha válech se takřka
ztratil vokál. A to je u Matúšova úpornýho křiku dost škoda. Možná to
byl záměr, nicméně mně tam chybí, a to hodně (nerad poslouchám muziku
po paměti). Pokud to ale překonáš a máš za to, že čím víc hluk, tím víc
punk, tak tě to asi potěší. Já si to ale asi přece jen pustím raději
z kazety, kde rozpoznám co je vokál a co kytarový sólo. Jinak čekej
nasranej a rychlej crust/hardcore na pomezí DROPDEAD či FRAMTID. Od
těch druhých byl na původním demu i cover. Nejsu si jistej jestli se
vlezl i na LP, mezi texty není (btw. proč kapely nikdy neotiskujou
texty coverů?) a tracklist na obalu chybí (takže se můžeš jen
dohadovat, kterej vál zrovna hraje = bod dolů).

OK,
otáčím na Slezské peklo (Silesian hell). O kurva! Z nějakýho důvodu
jsem si HOW LONG? donedávna pletl s JESUS CRUST, kde někteří členové
hrajou a pak teprv mi došlo, že jde o jinou, citelně starší bandu,
jejíž starší nahrávky mi doteď nějak unikaly, byť jsem je v distrech
občas vídal (myslím, že se po nich po poslechu tohodle LP poohlídnu).
HOW LONG? Do tebe naperou přímočarej nasranej crustcore v duchu 90.
let, s texty v češtině, polštině (nacházíme se na Těšínsku,
nezapomeňte…) a slovanské angličtině, zpravidla o nesmyslnosti války
(ne, nemyslím si, že opakování tématu v punkovým textu ho apriori dělá
míň skutečným). Líbí se mi text Poligony a tom, že nejen ve válkách ale
i na vojenských cvičištích se umírá… Hned mi v hlavě vyvstávají
historky mýho táty, kterýmu na vojně postupně umřeli v náručí tři
kamarádi. Jednoho přirazil ke zdi obrněnej transportér a přelomil mu
páteř vejpůl. Pořád tvrdím, že neexistuje válka a mír. Jen válka a
příměří…

Finální verdikt… u
ROXOR mi přijde trochu odfláklej obal a nesedí mi zvuk (byť po několika
posleších jsem si zvykl). Ale možná to tak má všechno být a jen si moc
vymýšlím a srovnávám s kazetovou verzí nahrávky. U HOW LONG? nemám
výhrad a poslintávám si. Tohle jedna z těch lepších crustových desek (a
to mě poslední dobou mnohý crustový kapely z našich končin vysloveně
nudí).” Bandzone a myspace

Paayajainen pro czechcore.cz