ILÚZIA - Búrka LP

ILÚZIA - Búrka LP

Mám rád, když se kapela snaží o nějaký vlastní sound a pokouší se dát své hudbě punc originality a ne jen bezduše kopírovat „žánr“, který se jí líbí. A kolikrát jsem více duševně spokojen s kapelou, která možná není absolutně dokonalá, ať už muzikantskou zručností nebo zpracováním nápadů, než s kapelou, která je sice přesná jako švýcarské hodinky a precizní jako symfonický orchestr, ale co se týče vlastní invence, tak tu aby jeden hledal mikroskopem. Pokud se však povede skloubit tvůrčí nápady s instrumentální zručností a neotřelým přístupem, vznikne často něco výjimečného. A přesně tohle je případ žilinské kapely Ilúzia.

Jisté je, že v dnešní době je hodně těžké najít nějakou echt originální muziku a muzikantské postupy. Ani u alba „Búrka“ se občas neubráníte pocitu, že „tohle jste už někde slyšeli“. Mužský i ženský zpěv, melodické pasáže, housle, epické pasáže (místy až do metalu), operní zpěv, gradující tempo… jenže, co Ilúziu odlišuje od spousty jiných kapel je to, že její muzika je pevně postavená na punkových a hardcoreových základech. A nápady jsou předkládány neotřelým způsobem. Nejedná se tedy o žádný metal, nad kterým by se rozplývali žurnalisté metalových periodik a psali něco o „atmosférickém metalu pocházejícím z temných hvozdů a čirých bystřin“. I když asi se jim to bude líbit :) Ani textově se tahle slovenská parta moc do metalu zařadit nedá. Jejich texty čerpají z punkových námětů, ale jsou podány velmi poeticky, a asi vám chvilku potrvá než pochopíte, co chtěl básník říct. A každý, kdo někdy propadnul zpěvnosti a melodičnosti slovenského jazyka, se zde bude moci nabažit dosytnosti. Vše navíc dokonale ladí i s poetickým obalem a celým grafickým ztvárněním alba. Tohle je určitě třešnička na dortu, které přijde na chuť spíše labužník, než obyčejný konzument.

Už úvodní „Intro“ navnadí posluchače do nálady, do které ho sama kapela chce dostat. Následující „Skaly“ ho pak naplno pohltí, aniž by měl čas přemýšlet, co se s ním děje. Všech deset songů (plus Intro a Outro) je podmanivých a jediné, nad čím přemýšlíte je to, která z předkládaných skladeb je lepší. Je to „Ilúzie“ s operním back vokálem, nebo neuvěřitelně pulsující a gradující „Spät po prúde rieky“? Nebo to není žádná z našlapaných skladeb z první strany alba a té nejlepší písně se dočkáte až otočíte desku? Třeba v podobě úvodní skladby druhé strany „Čierna diera“, která vás pohltí nádherným dívčím zpěvem a uhrančivým textem? Nemá cenu vyjmenovávat jednotlivé skladby, protože každá má potenciál pobláznit posluchače. Dalším trumfem, který Ilúzia drží pevně v rukou je fakt, že písně nejsou prvoplánově chytlavé a jednoduché. Musíte si tedy album pořádně naposlouchat, aby jste si jej pořádně vychutnali, ale zároveň se vám díky mnoha zajímavým nápadům a postupům nestane, že by jste si ho oposlouchali a přestalo vás bavit. Je to takový ten pocit, kdy s každým dalším poslechem objevujete věci, kterých jste si předtím nevšimli.

Na vydání se podílelo jedenáct, více či méně známých, labelů ale jisté je, že nikdo, kdo do desky investoval, neprohloupil. O parádním zpracování obalu, včetně „vnitřňáku“, už jsem psal. Je třeba ještě zmínit, že album vyšlo na křiklavě oranžovém vinylu a součástí je i download kód. Existuje i limitovaná edice na žlutém, černě žíhaném vinylu, kde jako bonus dostanete ještě jeden download kód a promo plakát na album, v duchu již zmiňované poetické grafiky. Pokud máte rádi kapely, které jsou „jiné“, ale pořád v sobě mají punkový duch, tak nezbývá něž Ilúziu doporučit, protože jistě zažijete pořádnou Búrku!" Myspace

Roman pro kidsandheroes.com