# 1

“Doba, kdy bych thema eleven považoval za hardcore je nenávratně pryč, a to co se line do mých uší z repráků bych popsal jako hustej depresivní kytarovej rock. Některý party jsou monotóní masou hluku nahánějící husí kůži, který po nějaký době přejdou v klidnou kytarovku aby tě vzápětí zavalila ještě silnější vlna. Samply oddělující jednotlivé tracky navozují atmosféru kina, ale film ten si můžeš pouštět pouze ve vlastní fantazii. Nehledám politický podtext, ale především umělecký dílo poskládaný z jednotlivých tónů, který se při produkci zařezávají hluboko do spletitýho nitra lidskýho cítění. Vyjádření jinou formou než vzteklým pliváním vlastní pravdy ven do davu, tohle je přece taky underground."

-# 2

“Desku přináším hodinu před půlnocí domů a s očekáváním ji pouštím. A už to začíná: temné, tepavé místy trochu nervní a někdy až monumentální pasáže prokládané samply. Překvapením je rozumná stopáž skladeb (na koncertě mi to připadá mnohem delší) a dále skvělé texty - na vnitřáku v angličtině i v češtině. Takže pokud máte rádi Lvmen nebo Neurosis běžte do toho, ale neočekávejte nic převratného, vše tu jede ve vyjetých kolejích. Sázka na jistotu."